Rafting na řece Waiau River u Hanmer Springs
Hned druhý den po našem příletu z Cookových ostrovů jsme se přesunuly do Hanmer Springs, kde už na nás čekala Helča se Zdendou a zkušený instruktor raftingu Honza. Přemístily jsme všechny potřebné věci včetně stanu, spacáků a karimatek do loďáků, nechaly Emču u informačního centra, nakoupili dostatečné zásoby vína a alkoholu a společně se přesunuli k výchozímu bodu našeho vodáckého dobrodružství.
Po příjezdu na místo určení jsme se obklopeni rojem sandflies pustili do přípravy večeře, vykopání WC a stavění stanu. Upřímně řečeno, konkrétně naše obydlí se podobalo spíše trojúhelníkové plachtě z dávných let. Jediné štěstí bylo, že nás ani jednu noc nezastihla výraznější průtrž mračen. Nasyceni vynikající večeří jsme zasedli k ohni, naplnili naše kalíšky rumíčkem či vínem a zabékali si staré známé táborové songy.
Další den ráno nás čekala rozcvička v podobě neustálého kroužení kolem mísy se snídání a unikání tak nepříjemným a obtěžujícím muškám. Konečně jsme se sbalili, nafoukli raft, navlékli neoprény, vesty a helmy a zanedlouho jsme se již plavili po prvním - klidném - úseku Waiau river. Během několika prvních kilometrů jsme dostali od kapitána Honzy podrobnou instruktáž, která od nás vyžadovala zapamatování si a následování pokynů jako například: forward (pádlujte vpřed), back paddle (pádlujte vzad), hold on (držte se lana po obvodu raftu aneb jde do tuhého), jump/lean left/right (rekognoskujte terén a skákejte /naklánějte se doleva/doprava), hold on and down (držte se a schovejte se do raftu, ať se neutopíte:-)). Dále jsme byli poučeni o tom, co dělat, když se tzv. "cvakneme"...na zádíčka, nohy nahoru, v klidné vodě se teprve snažit vyškrábat na břeh.
Před obtížnějším úsekem jsme vždy zastavili na oběd, vyběhli na kopec společně prozkoumat vodu a naplánovat situaci. Pak už jen stačilo poslouchat pokyny našeho vynikajícího kapitána a ujistit se, že nám v žilách koluje dostatečná dávka adrenalinu. Na druhý den po obědě nás na řece čekal nejtěžší úsek zvaný "Narrows". Voda tu byla tak divoká a skály tak blízko u sebe, že se v očích některých z nás projevil respekt a strach. V jedné části, kdy nás to narazilo ke skále a raft byl již téměř ze 3/4 zaplněn vodou, už to zavánělo zádíčkama a čokoládou pro plaváčky. Zachránil nás však Zdenda, který bez zaváhání okamžitě přeskočil na pravou stranu raftu, čímž jsme se vyrovnali a mohli směle pokračovat dál. Pro některé z nás to byl nádherný zážitek, jiným chvíli trvalo než se z toho vzpamatovali:-)
Poslední den na raftech byl klidnější a my se s radostí kochali slunným počasím a vychutnávali krásy okolní krajiny. V závěru jsme to s Liduš zhodnotily jako jeden z nejlepších zážitků během našeho dosavadního pobytu na Novém Zélandu a můžeme všem vřele doporučit. Velkou zásluhu na tom měla suprová posádka a náš maskot "Co". To nejvřelejší poděkování a obdiv však patří zejména našemu bezchybnému a profesionálnímu kapitánovi Honzovi.
Pro potenciální zájemce o rafting viz Vesty, helmy, neopreny - nezapomeňte si pádla, ženy!
